venerdì 10 luglio 2015

La ferita di Filottete -da Apollodoro- (struttura commentata)


Τένης οὖν

βασιλεύων τοῦ Τενέδου

καὶ ὁρῶν τοὺς Ἕλληνας
(qual è la funzione di questi participi? Con chi concordano?)

προσπλέοντας νήσῳ,
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)

ἀπεῖργε
(dove riconosci l’aumento?)
(qual è il soggetto?)

βάλλων πέτρους,
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)

καὶ ὑπὸ Ἀχιλλέως ξίφει τιτρώσκεται κατὰ τὸ στῆθος
(qual è la diatesi? Da cosa la riconosci?)

καὶ θνῄσκει.


Τελούντων δὲ Ἑλλήνων Ἀπόλλωνι θυσίαν,
(che funzione ha questo participio? Come viene definita questa struttura e che caratteristiche presenta?)

ἐκ τοῦ βωμοῦ προσερχόμενος

ὕδρος δάκνει τῶν Ἑλληνικῶν ἄνδρα, ὄνομα Φιλοκτήτην·


ἀθεραπεύτου δὲ τοῦ ἕλκους καὶ δυσώδους γιγνομένου

καὶ τὴν ὀδμὴν οὐκ ἀνεχομένου τοῦ στρατοῦ,
(che funzione hanno questi participi? Come viene definita questa struttura e che caratteristiche presenta? Attenzione che i due participi concordano con termini differenti)

Ὀδυσσεὺς Φιλοκτήτην εἰς Λῆμνον μετὰ τῶν Ἡρακλείων τόξων ἐκλείπει,

κελεύοντος Ἀγαμέμνονος.
(che costruzione riconosci? Prova a renderla in modo letterale; come può essere tradotta con maggior libertà?)


Ὁ δὲ ἐκεῖ
(come si rende l’articolo quando è accompagnato da una particella?)

τὰ πτηνὰ τοξεύων
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)

ἐπὶ τῆς ἐρημίας τροφὴν εἶχεν.
(dove riconosci l’aumento? Da che verbo deriva?)


Declina i sostantivi di III declinazione e gli aggettivi di II classe che incontri.

Riconosci i participi presenti e individua la loro funzione.

La ferita di Filottete -da Apollodoro- (struttura)


Τένης οὖν

βασιλεύων τοῦ Τενέδου

καὶ ὁρῶν τοὺς Ἕλληνας

προσπλέοντας νήσῳ,

ἀπεῖργε

βάλλων πέτρους,

καὶ ὑπὸ Ἀχιλλέως ξίφει τιτρώσκεται κατὰ τὸ στῆθος

καὶ θνῄσκει.


Τελούντων δὲ Ἑλλήνων Ἀπόλλωνι θυσίαν,

ἐκ τοῦ βωμοῦ προσερχόμενος

ὕδρος δάκνει τῶν Ἑλληνικῶν ἄνδρα, ὄνομα Φιλοκτήτην·


ἀθεραπεύτου δὲ τοῦ ἕλκους καὶ δυσώδους γιγνομένου

καὶ τὴν ὀδμὴν οὐκ ἀνεχομένου τοῦ στρατοῦ,

Ὀδυσσεὺς Φιλοκτήτην εἰς Λῆμνον μετὰ τῶν Ἡρακλείων τόξων ἐκλείπει,

κελεύοντος Ἀγαμέμνονος.


Ὁ δὲ ἐκεῖ

τὰ πτηνὰ τοξεύων

ἐπὶ τῆς ἐρημίας τροφὴν εἶχεν.


Declina i sostantivi di III declinazione e gli aggettivi di II classe che incontri.

Riconosci i participi presenti e individua la loro funzione.

La ferita di Filottete -da Apollodoro-


Τένης οὖν βασιλεύων τοῦ Τενέδου καὶ ὁρῶν τοὺς Ἕλληνας προσπλέοντας νήσῳ, ἀπεῖργε βάλλων πέτρους, καὶ ὑπὸ Ἀχιλλέως ξίφει τιτρώσκεται κατὰ τὸ στῆθος καὶ θνῄσκει. Τελούντων δὲ Ἑλλήνων Ἀπόλλωνι θυσίαν, ἐκ τοῦ βωμοῦ προσερχόμενος ὕδρος δάκνει τῶν Ἑλληνικῶν ἄνδρα, ὄνομα Φιλοκτήτην· ἀθεραπεύτου δὲ τοῦ ἕλκους καὶ δυσώδους γιγνομένου καὶ τὴν ὀδμὴν οὐκ ἀνεχομένου τοῦ στρατοῦ, Ὀδυσσεὺς Φιλοκτήτην εἰς Λῆμνον μετὰ τῶν Ἡρακλείων τόξων ἐκλείπει, κελεύοντος Ἀγαμέμνονος. Ὁ δὲ ἐκεῖ τὰ πτηνὰ τοξεύων ἐπὶ τῆς ἐρημίας τροφὴν εἶχεν.

Niobe -da Apollodoro- (struttura commentata)


Νιόβη, ἡ Ταντάλου, καλὴ γυνὴ ἦν
(come va reso qui l’articolo? Osserva il caso del nome che lo segue)

καὶ μέγα ἐφρόνει οὐ μόνον ἐπὶ τῷ γένει καὶ τῷ κάλλει, ἀλλὰ καὶ τῷ τῶν υἱῶν ἀριθμῷ·
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)
(per tradurre meglio il verbo tieni conto che qui è accompagnato dall’avverbio μέγα)
(osserva il sintagma sottolineato)


τῇ δὲ Νιόβῃ γὰρ ἑπτὰ παῖδες καὶ ἵσαι θυγατέρες ἦσαν.
(quando in latino e greco il verbo “essere” è legato ad un dativo, come può essere meglio tradotto? Come si definisce una tale costruzione?)


Εὔτεκνος δὲ οὖσα
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)

ἔλεγε

διαφέρειν τῆς Λητοῦς, τῆς Ἀπόλλωνος καὶ Ἀρτέμιδος μητρὸς
(controlla la costruzione di questo verbo)
(con chi concorda μητρὸς?)

καί,

γυνὴ θηντὴ οὖσα,
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda? Con quale tipo di subordinata è qui preferibile tradurla? Leggi con attenzione la frase)

ἐκ τῶν ἱερέων καὶ γυναικῶν ἐβούλετο τιμὰς θείας.
(attenzione: da dove deriva  ἱερέων?)


Λητὼ δὲ

βαρέως φέρουσα τὴν Νιόβης ὕβριν,
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)

τὴν Ἄρτεμιν καὶ τὸν Ἀπόλλωνα παρώξυνε κατὰ τῶν τῆς γυναικὸς παιδῶν,


καὶ τὰς θηλείας ἐν τῇ οἰκίᾳ κατατοξεύει Ἄρτεμις,

τοὺς δὲ ἄρρενας πάντας ἐν Κιθαιρῶνι Ἀπόλλων κυνηγετοῦντας ἀποκτείνει.
(osserva il participio: di che tipo di verbo contratto si tratta?)
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)


Σώζεται δὲ τῶν μὲν ἀρρένων Ἀμφίων, τῶν δὲ θηλειῶν Χλωρίς.
(osserva la diatesi)
(come vanno qui rese le particelle?)


Declina i sostantivi di III declinazione e gli aggettivi di II classe che incontri.

Riconosci i participi presenti e individua la loro funzione.


Niobe -da Apollodoro- (struttura)


Νιόβη, ἡ Ταντάλου, καλὴ γυνὴ ἦν

καὶ μέγα ἐφρόνει οὐ μόνον ἐπὶ τῷ γένει καὶ τῷ κάλλει, ἀλλὰ καὶ τῷ τῶν υἱῶν ἀριθμῷ·


τῇ δὲ Νιόβῃ γὰρ ἑπτὰ παῖδες καὶ ἵσαι θυγατέρες ἦσαν.


Εὔτεκνος δὲ οὖσα

ἔλεγε

διαφέρειν τῆς Λητοῦς, τῆς Ἀπόλλωνος καὶ Ἀρτέμιδος μητρὸς

καί,

γυνὴ θηντὴ οὖσα,

ἐκ τῶν ἱερέων καὶ γυναικῶν ἐβούλετο τιμὰς θείας.


Λητὼ δὲ

βαρέως φέρουσα τὴν Νιόβης ὕβριν,

τὴν Ἄρτεμιν καὶ τὸν Ἀπόλλωνα παρώξυνε κατὰ τῶν τῆς γυναικὸς παιδῶν,


καὶ τὰς θηλείας ἐν τῇ οἰκίᾳ κατατοξεύει Ἄρτεμις,

τοὺς δὲ ἄρρενας πάντας ἐν Κιθαιρῶνι Ἀπόλλων κυνηγετοῦντας ἀποκτείνει.


Σώζεται δὲ τῶν μὲν ἀρρένων Ἀμφίων, τῶν δὲ θηλειῶν Χλωρίς.


Declina i sostantivi di III declinazione e gli aggettivi di II classe che incontri.

Riconosci i participi presenti e individua la loro funzione.


Niobe -da Apollodoro-


Νιόβη, ἡ Ταντάλου, καλὴ γυνὴ ἦν καὶ μέγα ἐφρόνει οὐ μόνον ἐπὶ τῷ γένει καὶ τῷ κάλλει, ἀλλὰ καὶ τῷ τῶν υἱῶν ἀριθμῷ· τῇ δὲ Νιόβῃ γὰρ ἑπτὰ παῖδες καὶ ἵσαι θυγατέρες ἦσαν. Εὔτεκνος δὲ οὖσα ἔλεγε διαφέρειν τῆς Λητοῦς, τῆς Ἀπόλλωνος καὶ Ἀρτέμιδος μητρὸς καί, γυνὴ θηντὴ οὖσα, ἐκ τῶν ἱερέων καὶ γυναικῶν ἐβούλετο τιμὰς θείας. Λητὼ δὲ βαρέως φέρουσα τὴν Νιόβης ὕβριν, τὴν Ἄρτεμιν καὶ τὸν Ἀπόλλωνα παρώξυνε κατὰ τῶν τῆς γυναικὸς παιδῶν, καὶ τὰς θηλείας ἐν τῇ οἰκίᾳ κατατοξεύει Ἄρτεμις, τοὺς δὲ ἄρρενας πάντας ἐν Κιθαιρῶνι Ἀπόλλων κυνηγετοῦντας ἀποκτείνει. Σώζεται δὲ τῶν μὲν ἀρρένων Ἀμφίων, τῶν δὲ θηλειῶν Χλωρίς.

L’uomo che spezzò la statua -da Esopo- (struttura commentata)


Ἀνὴρ

ξύλινον θεὸν ἔχων,

πένης καὶ τάλας ὤν,
(qual è la funzione di questi participi? Con chi concordano?)

καθικέτευε τοῦ ἀγαθοποιεῖν.
(dove riconosci l’aumento?)
(controlla la costruzione del verbo)
(che funzione ha qui l’infinito? Da cosa lo capisci? Di che tipo di verbo contratto si tratta?)


Ἐπεὶ ὁ θεὸς οὐκ ἐχαρίζετο τῇ εὐχῇ

καὶ μᾶλλον ἐν πενίᾳ ἐκεῖνον διῆγε,
(dove riconosci l’aumento?)
(che tipo di proposizione riconosci?)

ὁ ἄνθρωπος

ὀργιζόμενος

ἐκ τοῦ σκέλους αἴρων τὸ τοῦ θεοῦ ἄγαλμα
(qual è la funzione di questi participi? Con chi concordano?)
(non confondere il secondo participio con quello di un verbo contratto molto simile!)
(osserva il sintagma sottolineato)

τῷ τοίχῳ προσέβαλλε.
(quale compl. ogg. è qui sottinteso?)


Τῆς δὲ κεφαλῆς τοῦ ξυλίνου θεοῦ κλωμένης,
(che funzione ha questo participio? Come viene definita questa struttura e che caratteristiche presenta?)
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)

παραχρῆμα ἔρρει χρυσὸς ἐξ αὐτῆς
(dove riconosci l’aumento? Di che tipo di verbo contratto si tratta?)

καὶ ὁ ἄνθρωπος

συλλέγων
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)

ἐβόα·
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)


«Στρεβλὸς τυγχάνεις ὢν καὶ ἄδικος·
(questo verbo, quando regge un participio, va tradotto con il significato di: “mi trovo a …”)


ὅτε γὰρ ἐτίμων σε,
(che tipo di proposizione riconosci?)
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)

οὐκ ἐπήκουες ταῖς ἐμαῖς εὐχαῖς·
(dove riconosci l’aumento?)

νῦν δὲ μετὰ πληγὰς καὶ ἀδικίας, δῶρα τιμήεντα ἀντιλαμβάνω».


Ὥσπερ ὁ μῦθος δηλοῖ,
(si tratta di una proposizione incidentale)
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)

οἱ πένητες ὠφελείας οὐ τυγχάνουσιν
(controlla la costruzione di questo verbo)

πονηρὸν ἄνδρα τιμῶντες·

τύπτοντες δὲ αὐτὸν
(qual è la funzione di questi participi? Con chi concordano?)
(come va resa qui la particella?)

λυσιτελὲς κέρδος καὶ ἀνέλπιστον λαμβάνουσιν.


Declina i sostantivi di III declinazione e gli aggettivi di II classe che incontri.

Riconosci i participi presenti e individua la loro funzione.


L’uomo che spezzò la statua -da Esopo- (struttura)


Ἀνὴρ

ξύλινον θεὸν ἔχων,

πένης καὶ τάλας ὤν,

καθικέτευε τοῦ ἀγαθοποιεῖν.


Ἐπεὶ ὁ θεὸς οὐκ ἐχαρίζετο τῇ εὐχῇ

καὶ μᾶλλον ἐν πενίᾳ ἐκεῖνον διῆγε,

ὁ ἄνθρωπος

ὀργιζόμενος

ἐκ τοῦ σκέλους αἴρων τὸ τοῦ θεοῦ ἄγαλμα

τῷ τοίχῳ προσέβαλλε.


Τῆς δὲ κεφαλῆς τοῦ ξυλίνου θεοῦ κλωμένης,

παραχρῆμα ἔρρει χρυσὸς ἐξ αὐτῆς

καὶ ὁ ἄνθρωπος

συλλέγων

ἐβόα·


«Στρεβλὸς τυγχάνεις ὢν καὶ ἄδικος·


ὅτε γὰρ ἐτίμων σε,

οὐκ ἐπήκουες ταῖς ἐμαῖς εὐχαῖς·

νῦν δὲ μετὰ πληγὰς καὶ ἀδικίας, δῶρα τιμήεντα ἀντιλαμβάνω».


Ὥσπερ ὁ μῦθος δηλοῖ,

οἱ πένητες ὠφελείας οὐ τυγχάνουσιν

πονηρὸν ἄνδρα τιμῶντες·

τύπτοντες δὲ αὐτὸν

λυσιτελὲς κέρδος καὶ ἀνέλπιστον λαμβάνουσιν.


Declina i sostantivi di III declinazione e gli aggettivi di II classe che incontri.

Riconosci i participi presenti e individua la loro funzione.

L’uomo che spezzò la statua -da Esopo-


Ἀνὴρ ξύλινον θεὸν ἔχων, πένης καὶ τάλας ὤν, καθικέτευε τοῦ ἀγαθοποιεῖν. Ἐπεὶ ὁ θεὸς οὐκ ἐχαρίζετο τῇ εὐχῇ καὶ μᾶλλον ἐν πενίᾳ ἐκεῖνον διῆγε, ὁ ἄνθρωπος ὀργιζόμενος ἐκ τοῦ σκέλους αἴρων τὸ τοῦ θεοῦ ἄγαλμα τῷ τοίχῳ προσέβαλλε. Τῆς δὲ κεφαλῆς τοῦ ξυλίνου θεοῦ κλωμένης, παραχρῆμα ἔρρει χρυσὸς ἐξ αὐτῆς καὶ συλλέγων ὁ ἄνθρωπος ἐβόα· «Στρεβλὸς τυγχάνεις ὢν καὶ ἄδικος· ὅτε γὰρ ἐτίμων σε, οὐκ ἐπήκουες ταῖς ἐμαῖς εὐχαῖς· νῦν δὲ μετὰ πληγὰς καὶ ἀδικίας, δῶρα τιμήεντα ἀντιλαμβάνω». Ὥσπερ ὁ μῦθος δηλοῖ, οἱ πένητες ὠφελείας οὐ τυγχάνουσιν πονηρὸν ἄνδρα τιμῶντες· τύπτοντες δὲ αὐτὸν λυσιτελὲς κέρδος καὶ ἀνέλπιστον λαμβάνουσιν.

Periandro, il tiranno sapiente -da Diogene Laerzio- (struttura commentata)


Περίανδρος ὁ Κορίνθιος,

ἀπὸ τοῦ τῶν Ἡρακλειδῶν γένους ὤν,
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)
(osserva il sintagma sottolineato)

τὴν βασιλείαν παρὰ τοῦ Κυψέλου πατρὸς παρελάμβανε.
(osserva il sintagma sottolineato)


Ἔλεγε δὲ

τοὺς μέλλοντας
(qual è la funzione di questo participio? Da cosa lo riconosci?)

ἀσφαλῶς τυραννεῖν

τῇ εὐνοίᾳ πάντων τῶν πολιτῶν δεῖν δορυφορεῖσθαι,
(che proposizione riconosci? Qual è il soggetto?)
(qual è la diatesi del verbo? Essa spiega il caso di τῇ εὐνοίᾳ)

καὶ μὴ τοῖς ὅπλοις·


ἀλλὰ δὲ

πρῶτος δορυφόρους ἔχων
(che compl. esprime πρῶτος?)

τὴν ἀρχὴν εἰς τυραννίδα ἐξέτρεπεν.
(dove riconosci l’aumento?)


Ἔλεγε δὲ καὶ τόδε·
(come va qui reso καὶ?)


«Καλὴ μὲν ἡσυχία ἐστί, δυσκλεὴς ἀπραξία, κέρδος αἰσχρόν·
(NB nella società aristocratica era considerato degradante guadagnare ricchezze con il lavoro)


αἱ μὲν ἡδοναὶ φθαρταί, αἱ δὲ τιμαὶ ἀθάνατοι·


εὐτυχῶν μὲν
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)

σώφρων ἴσθι,
(qual è il modo?)

δυστυχῶν δὲ
(osserva l’uso delle particelle)

εὔελπις».
(che verbo è sottinteso?)


Ἤκμαζε δὲ Κόρινθος,
(dove riconosci l’aumento?)

τυραννεύοντος τοῦ Περιάνδρου,
(che funzione ha questo participio? Come viene definita questa struttura e che caratteristiche presenta?)

καὶ οἱ Κορίνθιοι ἐπὶ μνῆμα ἐπέγραψαν αὐτῷ·
(questo verbo è all’aoristo, ma andrebbe tradotto allo stesso modo anche l’imperfetto corrispondente ἐπέγραφον; dove riconosci l’aumento?)


«Πλούτου καὶ σοφίας πατρὶς Κόρινθος ἔχει Περίανδρον».
(intendi: Corinto custodisce il corpo di Periandro)


Declina i sostantivi di III declinazione e gli aggettivi di II classe che incontri.

Riconosci i participi presenti e individua la loro funzione.

Periandro, il tiranno sapiente -da Diogene Laerzio- (struttura)


Περίανδρος ὁ Κορίνθιος,

ἀπὸ τοῦ τῶν Ἡρακλειδῶν γένους ὤν,

τὴν βασιλείαν παρὰ τοῦ Κυψέλου πατρὸς παρελάμβανε.


Ἔλεγε δὲ

τοὺς μέλλοντας

ἀσφαλῶς τυραννεῖν

τῇ εὐνοίᾳ πάντων τῶν πολιτῶν δεῖν δορυφορεῖσθαι,

καὶ μὴ τοῖς ὅπλοις·


ἀλλὰ δὲ

πρῶτος δορυφόρους ἔχων

τὴν ἀρχὴν εἰς τυραννίδα ἐξέτρεπεν.


Ἔλεγε δὲ καὶ τόδε·


«Καλὴ μὲν ἡσυχία ἐστί, δυσκλεὴς ἀπραξία, κέρδος αἰσχρόν·


αἱ μὲν ἡδοναὶ φθαρταί, αἱ δὲ τιμαὶ ἀθάνατοι·


εὐτυχῶν μὲν

σώφρων ἴσθι,

δυστυχῶν δὲ

εὔελπις».


Ἤκμαζε δὲ Κόρινθος,

τυραννεύοντος τοῦ Περιάνδρου,

καὶ οἱ Κορίνθιοι ἐπὶ μνῆμα ἐπέγραψαν αὐτῷ·


«Πλούτου καὶ σοφίας πατρὶς Κόρινθος ἔχει Περίανδρον».


Declina i sostantivi di III declinazione e gli aggettivi di II classe che incontri.

Riconosci i participi presenti e individua la loro funzione.

Periandro, il tiranno sapiente -da Diogene Laerzio-


Περίανδρος ὁ Κορίνθιος, ἀπὸ τοῦ τῶν Ἡρακλειδῶν γένους ὤν, τὴν βασιλείαν παρὰ τοῦ Κυψέλου πατρὸς παρελάμβανε. Ἔλεγε δὲ τοὺς μέλλοντας ἀσφαλῶς τυραννεῖν τῇ εὐνοίᾳ πάντων τῶν πολιτῶν δεῖν δορυφορεῖσθαι, καὶ μὴ τοῖς ὅπλοις· ἀλλὰ δὲ πρῶτος δορυφόρους ἔχων τὴν ἀρχὴν εἰς τυραννίδα ἐξέτρεπεν. Ἔλεγε δὲ καὶ τόδε· «Καλὴ μὲν ἡσυχία ἐστί, δυσκλεὴς ἀπραξία, κέρδος αἰσχρόν· αἱ μὲν ἡδοναὶ φθαρταί, αἱ δὲ τιμαὶ ἀθάνατοι· εὐτυχῶν μὲν σώφρων ἴσθι, δυστυχῶν δὲ εὔελπις». Ἤκμαζε δὲ Κόρινθος, τυραννεύοντος τοῦ Περιάνδρου, καὶ οἱ Κορίνθιοι ἐπὶ μνῆμα ἐπέγραψαν αὐτῷ· «Πλούτου καὶ σοφίας πατρὶς Κόρινθος ἔχει Περίανδρον».

Odisseo si finge pazzo -da Apollodoro- (struttura commentata)


Μενέλαος δὲ

βουλόμενος
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)

τιμωρεῖσθαι τῆς ἁρπαγῆς τῆς Ἑλένης
(controlla la costruzione del verbo e osserva la diatesi)
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)

ἥκει εἰς Μυκήνην πρὸς τὸν εὐγενῆ Ἀγαμέμνονα,

καὶ δεῖται τοῦ ἀδελφοῦ
(qual è la costruzione del verbo?)
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)

ἀθροίζειν μεγάλην στρατιὰν ἀπὸ τῆς πάσης Ἑλλάδος.


Ὁ δὲ πέμπει κήρυκας πρὸς πάντα Ἑλληνικὸν ἄνακτα,
(che valore ha qui l’articolo accompagnato dalla particella?)
(osserva il sintagma sottolineato)

βουλόμενος
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)

στρατεύειν ἐπὶ τὴν Τροίαν τὴν εὐδαίμονα·
(osserva il sintagma sottolineato)


ὄντων δὲ πάντων τῶν ἀνάκτων προθύμων
(che funzione ha questo participio? Come viene definita questa struttura e che caratteristiche presenta?)

στρατεύεσθαι,
(questo infinito è retto dall’aggettivo precedente)

ἑκόντες δέχονται τὴν γνώμην

καὶ ἅπαντες ἀθροίζονται εἰς Αὐλίδα.
(attenzione alla diatesi)


Οἱ δὲ κήρυκες παραγίγνονται καὶ πρὸς Ὀδυσσέα.
(qui come va reso il  καὶ?)


Ὁ δὲ
(che valore ha qui l’articolo accompagnato dalla particella?)

οὐ βουλόμενος

στρατεύεσθαι

προσποιεῖται μανίαν.
(attenzione alla diatesi)
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)


Παλαμήδης δὲ ὁ Ναυπλίου ἐλέγχει τὴν μανίαν ψευδῆ,
(come va reso qui l’articolo? Osserva il caso del nome che lo segue)

καὶ παρακολουθεῖ
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)

τῷ προσποιουμένῳ
(qual è la funzione di questo participio? Da cosa lo capisci?)
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)

μαίνεσθαι ·


ἁρπάζων δὲ Τηλέμαχον ἐκ τοῦ κόλπου τῆς Πηνελόποης
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)
(qui Apollodoro racconta una versione del mito diversa da quella più nota, secondo la quale Palamede avrebbe posto Telemaco davanti all’aratro che Odisseo spingeva scavando solchi irregolari in modo apparentemente dissennato)

τὸ ξίφος ἕλκει

ὡς μέλλων κτείνειν τὸ παιδίον.
(la particella ὡς qui va resa con un’espressione di questo tipo: “come se”)


Ὁ δὲ Ὀδυσσεὺς

περὶ τοῦ παιδὸς εὐλαβούμενος
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)
(qual è la funzione di questo participio? Con chi concorda?)

ὁμολογεῖ τὴν προσποίητον μανίαν
(di che tipo di verbo contratto si tratta?)

καὶ ἀναγκάζεται
(attenzione alla diatesi)

στρατεύεσθαι.


Declina i sostantivi di III declinazione e gli aggettivi di II classe che incontri.

Riconosci i participi presenti e individua la loro funzione.

Odisseo si finge pazzo -da Apollodoro- (struttura)


Μενέλαος δὲ

βουλόμενος

τιμωρεῖσθαι τῆς ἁρπαγῆς τῆς Ἑλένης

ἥκει εἰς Μυκήνην πρὸς τὸν εὐγενῆ Ἀγαμέμνονα,

καὶ δεῖται τοῦ ἀδελφοῦ

ἀθροίζειν μεγάλην στρατιὰν ἀπὸ τῆς πάσης Ἑλλάδος.


Ὁ δὲ πέμπει κήρυκας πρὸς πάντα Ἑλληνικὸν ἄνακτα,

βουλόμενος

στρατεύειν ἐπὶ τὴν Τροίαν τὴν εὐδαίμονα·


ὄντων δὲ πάντων τῶν ἀνάκτων προθύμων

στρατεύεσθαι,

ἑκόντες δέχονται τὴν γνώμην

καὶ ἅπαντες ἀθροίζονται εἰς Αὐλίδα.


Οἱ δὲ κήρυκες παραγίγνονται καὶ πρὸς Ὀδυσσέα.


Ὁ δὲ

οὐ βουλόμενος

στρατεύεσθαι

προσποιεῖται μανίαν.


Παλαμήδης δὲ ὁ Ναυπλίου ἐλέγχει τὴν μανίαν ψευδῆ,

καὶ παρακολουθεῖ

τῷ προσποιουμένῳ

μαίνεσθαι ·


ἁρπάζων δὲ Τηλέμαχον ἐκ τοῦ κόλπου τῆς Πηνελόποης

τὸ ξίφος ἕλκει

ὡς μέλλων κτείνειν τὸ παιδίον.


Ὁ δὲ Ὀδυσσεὺς

περὶ τοῦ παιδὸς εὐλαβούμενος

ὁμολογεῖ τὴν προσποίητον μανίαν

καὶ ἀναγκάζεται

στρατεύεσθαι.


Declina i sostantivi di III declinazione e gli aggettivi di II classe che incontri.

Riconosci i participi presenti e individua la loro funzione.